Blog

Anička Burian je u nás rok. Je usměvavá. Vždycky má dobrou náladu. A do práce se těší. Co je pro ni důležité? Proč neodešla do větší společnosti? O tom a o dalších věcech se rozpovídala během jednoho listopadového odpoledne.

Aničko, co jsi vystudovala?
Nejprve gympl, pak jsem byla tři roky na ČVUT. Už při škole jsem pracovala pro McDonald´s, kde jsem vystřídala několik pozic.

Takže jsi začínala jako každý správný student.
Pracovala jsem jako administrativní pracovník na pobočce, a tam jsem se poprvé začala zajímat o mzdy.

Co přesně tě zajímalo?
V McDonalds jsem dobře ovládla HR agendu provozovny, zajímalo mě, co všechno se děje v zákulisí. Jak se stane to, že peníze jsou potom na účtu zaměstnance.

Jak ses tedy pak dostala do E-Cons?
Když jsem byla nemocná objevila jsem nabídku práce do E-Cons. Všechny jiné firmy vyžadovaly praxi 2-3 roky, což jsem neměla. V E-Cons praxi nechtěli.

Takže toto rozhodlo?
To ne. Už na pohovoru jsem si totiž všimla, jak si tady holky šeptají a mají mezi sebou srandu. To se mi líbilo.

Jak takový pohovor vypadal?
Absolvovala jsem ho nejprve telefonicky, kde už mě vlastně trochu odrazovali. Ale nakonec jsem měla i hodinový test a následný osobní pohovor, při kterém došlo také na odrazování.

Co tím máš konkrétně na mysli?
Přišlo mi, že hodně akcentují časovou náročnost, nepravidelnou pracovní dobu nebo hodně učení na začátku.

Ale přesto tě něco donutilo se dál o práci ucházet.
Všechny ostatní firmy mi mazaly med. Vyzdvihovaly výši platu, stravenky, celou firmu atd. Ale tady bylo jasné, že mi říkají to, jak věci skutečně jsou.

Byla jsi tedy přijata. Jaká byla cesta od začátku až po nynějšek?
Jsem tu rok. Na asistentské pozici, a z pozice A1 jsem se dostala na A3 a rozhodně plánuju jít dál. Do budoucna bych se chtěla stát Seniorem.

Seniorem tady, nebo tě láká nějaká jiná příležitost?
Jsem v E-Cons spokojená. Jde o to, že zde jasně vidím vizi a cíl firmy. Pořád přemýšlíme, kde budeme za rok a je tu důraz na rozvoj zaměstnanců. To je pro mě zásadní.

Musíte na sobě stále pracovat.
Každý měsíc máme jako asistenti sezení se Seniorem. Procházíme si, co se nám povedlo, nepovedlo, ukazuje nám nové a další možnost. V podstatě každý den mám něco jako školení. Člověk tu má jednoznačně obrovskou možnost hodně se naučit.

Takže je to taková škola života.
Já myslím, že tady se má člověk pořád co učit. Nikdy to nebude od A do Z a hotovo. I to mě na té práci baví.

Čím to je?
Jednak tím, že se mění legislativa, ale taky množstvím různorodých klientů z různě velkých společností.

Jsi pak lépe připravena na jejich dotazy?
Ano, nejzajímavější jsou situace, kdy člověk musí při zpracování mezd řešit Zákoník práce. A přicházejí chvíle, kdy člověk k danému případu nemá žádnou modelovou situaci a jedná individuálně.

Prozradila jsi mi, že jsi byla přijatá na podobnou pozici i v Tescu, což je větší společnost. Proč sis nakonec vybrala E-Cons?
V Tescu bylo všechno strohé a moc formální. Necítila jsem tam žádnou dynamiku. V E-Cons bylo všechno živé.

V čem dalším je pro tebe E-Cons zajímavá?
Určitě tím, že má pestrou škálu klientů a každý klient je jiný. I tím se můžu hodně naučit. Někdo má penzijní připojištění, někdo ne, někdo má stravenky, někdo služební auta. Ale E-Cons má především lidskost a všechno tu dýchá hezkou atmosférou.

Aničko, jsem rád, že se ti tu líbí. Díky za rozhovor.
Rádo se stalo. Měj se pěkně.

Autor: Anička Burian, Petr Pavlíček, Gabriela Míšková